Mono,
přesně nad tím "je to jen jednou za život" jsem taky onehdá přemýšlela a napadl mne zase příměr se svatbou. Ta je taky jednou (dvakrát, třikrát) za život. A rozhodně k ní nepřistupujem stylem "ať to tchýně zařídí jak chce, já to nějak přežiju (vím o ní, že pozve nemožný lidi co se ožerou a poperou, že pozve nevkusný muzikanty a mne navleče do šatů, ve kterých budu vypadat jako šlehačkovej dort... ale to je jedno, jde přece hlavně o ten oddací list, co pak dostanem)". U svatby může jít člověku o to, aby vše pokud možno probíhalo hladce a tak, aby ten den nebyl pro člověka po zbytek života noční můrou... a u porodu nám na tom záležet nesmí?
Předchozí