naše děti jsou taková horda divochů jsou s to se zacyklit v takovém divokém, vzteklém, neřiditelném rauši, každý zvlášť či všichni dohromady, že k nim slova, ani hlasitěji , či VELMI VÝRAZNĚ hlasitě pronesená, prostě nedolehnou. Ohrožují někdy sebe i vše kolem a já někdy cítím blízko ke " klepla pepka" - takže doslova řeším "Bít či nebýt". Ale rozhodně jsem proti systematickému a surovému fyzickému trestání. Jen si myslím, že páně Matějčkovo "Ruka na zadku batolete není týrání dítěte" je aplikovatelné i na starší ratolesti. Je to asi jako když člověka v mdlobách křísíte přiměřeným políčkem. Osobně mě to přijde humánnější, než občas doporučovaná studená sprcha
.