V praxi nevíš, o čem mluvíš. Dítě má v afektu OBROVSKOU sílu, čtyřletý syn mě dokázal tak pokopat, když jsem se ho snažila obejmout, Osmiletý, dnes devítiletý, se už zklidnil, ale ještě tak v šesti letech měl jiný typ afektu - hrozně se rozdivočil, lítal, běsnil, skákal a nemohl se uklidnit, a párkrát se i ošklivě natloukl. Asi tím, že tělesný trest není u mě rutinní výchovný nástroj, tak proplesknutí je vždycky probralo aspoň tak, že jsem mohla začít to "mluvení".