Sarmi, ne, to je běh na dlouhou trať, je dobré začít nekonfliktními situacemi a trénovat si to. Začala jsem u takových jako "Na zemi leží čepice. Co s tím uděláme?" (člověk by nevěřil, jak rychle děti reagují, když mají možnost udělat samy od sebe něco "správně") přes "Vidím, že se zlobíš na sestru" až po poktočilé rozhánění konfliktů. Dobré je naučit se ventilovat vlastní emoce, aniž bys z nich obviňovala "Jsem opravdu moc rozzlobená. Doufala jsem, že budeme moci odejít včas." místo "Vy mě přivedete do hrobu." (ač se nám to zdá srandovní, tak můj manžel vzpomíná na mnoho nocí kdy si zkoušel představovat, jak to bude vypadat až si maminka "vypláče oči" - děti dokážou brát doslova kdeco, co nác ani nenapadne).
Předchozí