Je to složité, mě nikdy nikdo nebil, zato se mnou maminka dost často nemluvila, aniž vysvětlila proč. Jednou jsem to z ní dostala. Bylo nás v místnosti asi 15, ptala jsem se, kdo chce nanukáč ať se přihlásí - pak jsem je přinesla a u mamky jsem z legrace řekla: "ta nedostane, ta se nepřihlásila" - za dva dny po mém naléhání mi vysvětlila, že takto se s maminkou nemluví.
Takže: Dceru - 5 let nebiju prakticky nikdy, dostala jednou jednu na zadek. Jako mrněti jsem jí občas chytla zlobivou ruku a nepustila a když štípala, tak jsem jí štípla (od té doby už nikdy neštípala). Je to filozofka, o všem diskutuje - od té doby, co se naučila mluvit.
Syn - dostává často jednu na zadek, když už nefunguje nic, stanovení pravidel, miliony vysvětlování. Naposledy mi na kraji silnice prolezl z kočárku a vběhl na silnici, dohnala jsem ho, auto to dobrzdilo - jo dostal na zadek, jednu pořádnou (i to vysvětlení proč pak proběhlo), lidi na mě koukali jak na asociála, jenže já byla v šoku a on ví jak se chovat, nevylézat z kočárku, přes silnici za ruku, rozhlédnout se ...
Předchozí