Markéto, tohle "že to tak protě má dělat, je to smysluplné a k dobru jeho i celku" je IMHO dvousečné.
Pokud to tak je a dítě to tak pochopí, tak je všechno OK.
Ale jsou i věci, které dítě takto nepochopí, případně je tak nepochopí HNED. Případně to rodič vyžaduje, ale jen pro svůj dobrý pocit.
Já samozřejmě chci, aby moje děti nad tím, co dělají, přemýšlely, ale jsou momenty, kdy vyžaduju něco, co nechápou nebo ani nemůžou chápat. Příklad - třeba čištění zubů. Když se to neudělá, zuby se možná zkazí, možná taky ne, ale v každém případě se zkazí až za hodně dlouho, takže "přímý dopad chování" tady moc nezafunguje. Takže mi nezbývá, než sice vysvětlit, že zuby čistíme proto, aby se později nekazily, ale pokud si dítě zuby čistit nehodlá, přimět ho k tomu z "mocenské" pozice.
V tom přístupu "musí pochopit, že to má tak dělat, protože je to smysluplné" vidím jedno velké riziko - a to sice manipulaci: já něco považuji za dobré a chci, aby to dítě nejen dělalo, ale aby samo bylo přesvědčeno o tom, že to dobré je. Ale co budu dělat, když se mi ho o tom, že je to dobré, nepodaří přesvědčit?
Předchozí