Přidat názor k článku Anketa: Fyzické tresty ve rodině

Kudlo, výmluva je, když řeknu, že mi ujely nervy z únavy, ale ve skutečnosti jsem ignorovala děti, protože jsem krafala na internetu a lezly mi do toho

Ale jinak jsem měla na mysli spíš výmluvy typu musím ho plácat, protože jinak bude brát drogy / nepozná realitu života / přeroste mi přes hlavu / vběhne pod auto ...

Promiň, asi jsem chtěla napsat i něco dalšího, ale zrovna mi to nemyslí a nechci plácat nesmysly. Kdyžtak se k tomu vrátím večer.

Ještě mě napadlo přiblížit ti trochu můj osobní postoj - myslím si, že většina lidí, kteří tu a tam dítě plácnou, mu dávají najevo svoji úctu a respekt a podporu samostatného rozhodování dostatečně jiným způsobem, a tudíž to to dítě nějak moc nepoznamená. Tak mě třeba vychovávali moji rodiče - těch pár výhružek vařečkou si vzpomínám spíš jako folklór. Já se při své cestě snažím vyhnout i tomu, protože ve způsobu, jak k dětem přistupuju, vidím, že to tam místo nemá a je škoda to zavádět. A vlastně se hlavně osobním příkladem snažím tu cestu ukazovat - onehdá mě moc potěšil tatínek, když mi po návštěvě u nás zavolat, že ho moc zaujalo, jak jsem vyřešila konflikt mezi dětmi a že by ho nenapadlo, jak potenciálně eskalující situaci takhle elegantně odvrátit. Ale začínala jsem na téhle cestě před třemi lety tím, že jsem si zakázala plácání a hledala způsoby, jak na to jít jinak. Teď vidím, že to byl jen kamínek z celé mozaiky.

Poslední ne zcela související poznámka: před týdnem jsem na jedné aktivitě pro děti narazila na matku, které své čtyřleté dítě sice nebila, ale peskovala ho neskutečným způsobem. nenechala jí absolutně jakýkoli prostor pro vlastní iniciativu, neustále jí přikazovala, co si má obléct, že to nedělá dost rychle, ponižovala ji, že tohle dítě už je oblečené, že s takovou se jí budou ve školce smát, že tohle udělala blbě a tohle má udělat jinak ... po pěti minutách v šatničce jsem měla chuť tlouct hlavou do zdi jen z toho poslouchání. Tak TOHLE mi přijde že napáchá ještě větší škody než občasné plácnutí kompenzované jinak důvěrou v dítě a v jeho schopnosti jednat, uvažovat a rozhodovat.