Přidat názor k článku Anketa: Fyzické tresty ve rodině

také bych neřešila hnedkom nějaký proshřešek plácnutím....ale nyní když už nervy povolí se to opravdu nedá. Ale budu mluvit jenom za sebe. každý dítko je opravdu jiný a na každýho platí něco jinýho.
Syn je sice moc hodný, ale velice vzdorovitý a umanutý, záchvaty vzteku, bouchání hlavou to znám.... poprvé jsem ho plácla když nás začal kousat - prostě sme mu něco nedovolili a on za námi utíkal a hryzal do noh, občas sem se i bála doma chodit kdy na mě vyjede, ale to bylo zase jenom období. Kousání už sice má pořád jako sebeobranu, ale jenom na doktorky a kadeřnice .... ale lepší se to....

Ono když něco opakuju několikrát a ta situace se nějaký čas opakuje tak prostě ta ruka vyletí, a pak to rázem pochopí a příště si to pamatuje.
I přesto to pořád zkouším jít na něj že prostě si stojím za svým názorem a nepřemluvi mě.

Vztekání mě nikdy nijak nevykolejilo, spíše třeba že je třeba s námi v posteli a chce před pátou ranní už vstávat a já řeknu že je ještě brzo že ještě ne.....jenže on pak začne křičet, vyvádět, a v zápětí nás kopat a rukama hází kolem nás, ...nejprve jsem to zkoušela rázným tonem a očima na něj, jenž nic, po několikáté jsem ho už plácla přes zadek ....situace se pak rázem noc od noci zlepšila.