ahoj,
syn měl nejhorší období vzdoru a vztekání asi od 2 a 1/4 roku do 3 a 1/4 roku. Sprchu jsem sice nikdy nepoužila, ale jedenkrát už jsem ho do vany nacpala v oblečení(vztekal se do běla a nic nepomáhalo) a stálo mě hodně sil, aby tu sprchu nepustila. Nakonec jsem se musela smát, protože syn mě dostal větou "Že koupat se přece musí holý a až večer."
Spíš mě mrzí a hodně, když se na něj rozkřiknu - kombinace mé cholerické povahy, únavy (od synova narození, tj. 3 a 1/2 roku jsem se pořádně nevyspala, synovy opakované záseky a pláč mladší syna (bylo potřeba jít ven, bylo mu horko, byl unavený).
Na každé dítko platí něco jiného, neexistuje univerzální návod, co v jednom období pomáhá, později je neúčinné a taky děti se mění, někdy až zázračně. Syn byl docela slušný provokatér a hranice zkouší stále, byť ne už tolik. Velký zlom nastal (bez zjevné příčiny) letos o vánočních prázdninách, i ve školce ho teď chválí a už tam nechodím s obavami, co že to zase provedl. Ne, že by si odpustil všechny lotrovinky, ale je to opravdu hodně lepší.
A na záseky při oblékání nám pomohlo dát oblečení na chodbu, stoličku, rohožku pod nohy, aby nenastydl a převlékal se na chodbě. Stačilo to udělat 2x a nyní stačí jen se zeptat, zda se chce oblékat doma či na chodbě.
Když se vzteká, pošlu ho do pokojíčku, aby se zklidnil, sám se po chvíli vrací se slovy, že už je hodný a že je můj miláček.
Předchozí