Se svýma rodičema švagřice nemluví, s naší babičkou ano, ta je z toho nešťastná, ale to ani neví vše (ze zdravotních důvodů je to lepší), navíc je to zas nevlastní babička, takže jediné co podnikáme je to, že si berem malou k sobě na hlídání (naštěstí její matka je společenský typ tak je malá u nás dost často) Domlouvat švagřici je házením hrachu na zeď. Otec holčičky se o ni nezajímá...švagr je doma jak může a malé snáší modré z nebe, se ženou už o tom několikrát debatoval, ale vždy to skončilo "Vždyť není tvoje..."