Přidat názor k článku Anketa: Fyzické tresty ve rodině

Chceš mi tvrdit, že represe ve výchově nemá své místo? Že všechno se dá řešit jen po dobrém a domluvou? Prober se. Trest a chvála k sobě patří jako voda a břeh. Náš přední odborník na dětskou psychologii PhDr. Jeroným Klimeš tvrdí (reagoval v MF Dnes na návrh zákona Džamily Stehlíkové, která chtěla zákonem fyzické trestání dětí zakázat), že přiměřený a ne častý fyzický trest je účinnější a mnohem méně pro psychiku škodlivý než trestání psychické. Jeho následky rychleji odezní, kdežto následky psychického trestání si člověk nese s sebou celý život. Víš kolik rodičů, kteří své dítě neplácnou nikdy po zadnici, naopak plácají takové hlouposti jako: Zlobivá holčičko, už tě nemám ráda, protože mě zlobíš! nebo U nás doma platí takové a takové pravidlo - nelíbí se ti to, tady máš kufřík a běž si! a šup s děckem za dveře. A podobných rafinovaností jsou stovky. Proto nedělejte ze sebe lepší rodiče než jsou ti, kteří své dítě výchovně plácnou po ručičce nebo zadečku. A nespojujte dva protichůdné a rozdílné pojmy: fyzický trest a fyzické týrání.
Ve spoustě západních zemí je fyz. trestání dětí zakázáno a k čemu to vede? Vyšší kriminalita, neúcta k rodičům a k autoritám, drzosti ve škole, ale kdyby jen drzosti, podívejte jak děti v Dánsku, Americe a jinde ve škole vraždí spolužáky a učitele.
Když jsem chodila na ZŠ, suploval u nás jeden pan učitel na důchodu, zkrátka "stará škola". Jak ten to s námi uměl, jak jsme ho zbožňovali a přitom, když kluci zlobili, řekl jen "ručičky" a kluci nastavili dlaně a schytli to přes ně pravítkem a hned byl ve třídě klid. Pan učitel uměl poutavě vyprávět a my si ho všichni vážili a ve třídě měl většinou ticho jako v kostele, měli jsme ho hrozně rádi, byl spravedlivý, hotový Igor Hnízdo