Přidat názor k článku Anketa: Fyzické tresty ve rodině

Grainne,

a jak Ty tak přesně víš, co je DOBŘE a co je ŠPATNĚ?

Mladší dítko taky občas udělalo "gumové nožičky" při přecházení ulice. Hned následoval plácanec na zadek. (a až jsme přešli, tak vysvětlení, ale ne v klidu ,minimálně zvýšeným hlasem). A teď už je klid, už to nedělá.

Domnívám se, že jsou situace, kdy je plácnutí skutečně nejvhodnějším a nejúčinnějším prostředkem. Určitě je pravda, že by člověk měl přemýšlet o tom, jestli to náhodou nejde i jinak (což generace našich rodičů často nedělala), ale IMHO občas dospěje k závěru, že NEJDE.

Děsím se rakouských učitelek z jednoho dřívějšího příspěvku (matku plácnuvší dítě po zadečku, protože ji kouslo, přijde bez znalosti toho, co předcházelo, upozornit, že to je trestné). Děsím se toho, že o tak intimní věci, jako je výchova v rodině, budou rozhodovat cizí osoby (pro šťouraly, opravdu NEHOVOŘÍM o extrémech, jako je týrání dětí).

Nedávno bylo v novinách o tom, jakých učitelů si děti cení nejvíc a jací u nich mají autoritu. Kupodivu se zdálo, že by bezkonkurenčně vedl Igor Hnízdo - i s těmi tělesnými tresty.

Myslím, že absolutní zákaz tělesných trestů vůbec nic neřeší - výchova je o spoustě jiných věcí, nejen o tělesných trestech.