Kudlo, nerýpeš, v pohodě. Ano, já byla sprchované dítě a rodiče si pochvalovali, jak to zvládli, že pak už jsem se nevztekala. Poslouchala jsem. Samozřejmě jen když u toho byli, měla jsem strach z trestu, občas jsem byla bita. Dodnes mím sevřený žaludek při jednání s "autoritou", jde těžko začít smýšlet i chovat se jinak, když jsi byla vychována v poslušnosti. Když u toho nebyli, byla jsem jak urvaná z řetězu.
Jasně že už to je za mnou, ale byl to boj. Není nutné, aby takto musely např. bojovat i moje děti.
Svým rodičům jsem odpustila, jen dělali, co uměli, sami tak byli vychováni. Oni by nikdy nepochopili, že je jim co odpouštět, dodnes si v rodině myslí, že je dobré dítě trestat.
Je to hnusné a zákeřné takto děti trestat a ta bolest, byť si ji člověk nepamatuje na vědomé úrovni, se zapíše navždy.
Předchozí