Přidat názor k článku Anketa: Fyzické tresty ve rodině

Mono, rozhodneme to my rodiče, jako přirozená autorita Samozřejmě s velkým přihlédnutím k tomu, jak na to dítě reaguje, a s určitou sebereflexí (že to vždycky nemusím být já, kdo má pravdu). Což zřejmě chybělo a chybí Tvému otci.

I s tím rizikem, že to třeba nebude úplně nejlepší řešení, ale že jsme se poctivě snažili, aby to bylo to nejlepší, čeho jsme v danou chvíli schopni (kdo nic nedělá, nic nezkazí).

Já jsem na rozdíl od Tebe přesvědčena, že pokud dítě v akutní situaci plácnu a pak mu vysvětlím, že na přechodu nesmí zdržovat, protože by ho mohlo přejet auto, tak má dos značnou šanci to pochopit. Strach z trestu bez pochopení příčiny by pro mě znamenalo plácnout ho a nic nevysvětlovat.

Často se mluví o tom, že není správné trestat, ale lepší je nechat dopadnout přirozené důsledky činů. V případě toho přechodu bych se k tomu ale uchylovala dost nerada .