rodiče s dětmi si zcela logicky rovni nejsou.A nejsou si rovni především myšlením.Už jsi viděla snad někdy v životě dvouleté dítě,které by přišlo třeba k potoku a uvažovalo takto."Hm,líbí se mi ta krásně průzračná voda.Vidím že v ní dokonce plavou rybičky.Rádo bych si jednu chytilo,ale mohlo by se mi stát,že když půjdu blíže k vodě,že mi třeba uklouzne noha a já do toho potoka spadnu.Je tam docela dost vody,ještě ani plavat neumím,mohlo bych se utopit.Raději tam tedy nepůjdu.Máma by byla smutná,kdyby se mi něco stalo....."To jestli takové dítě znáš,tak budeš asi jediná na světě.A myslíš,že když matka tříletému dítěti jednu plácne s tím,že šlo k vodě,a přitom nesmí,protože by se mohlo utopit,že dítě pochopí proč bylo plácnuto?Znáš tak malé dítě,které ví co znamená pojem "utopit se."A pak,když tady píšeš o rovnosti dětí,o tom že si nejsou rovni,tak asi z nějakého důvodu předpokládáš,že partneři si rovni jsou.Co to znamená ve vztahu být si rovni?Kolik takových lidí znáš?V tom případě není vůbec nic špatného na tom,když ti tvůj muž občas taky jednu občas plácne,ne?Protože ani dospělí si mezi sebou nejsou rovni.
Předchozí