a kde jsi přišla na to,že dvouleté dítě vbíhá do silnice naschvál?Nevím jak ostatní,matky,ale já svoji dceru,které je pět a půl,u více frekventované silnice držím za ruku ještě nyní,protože předpokládám,že kdykoli jí může cvaknout v té její hlavince a do té silnice mi může znenadání vyběhnout.A zažila jsem to u dětí třeba sedmiletých,natož pak ty menší.JÁ musím u té silnice přemýšlet,ne dcera.Tu to samozřejmě učím od mala taky,ale nečekám naivně jako některé matky,že moje tříleté dítě se poslušně zastaví na chodníku a začne tam filozofovat nad nebezpečností rozběhnutí se do silnice bez matky.Takže já se snažím té situaci,kdy by se dítě dostalo do nebezpečí,předejít,tudíž nemám důvod ho plácat.A jestli někdo uvažuje tím způsobem,že dítě si je vědomé všech nebezpečí a následků a přemýšlí nad nimi jako dospělý,a také je tak chápe,tak by jednu zasloužil plácnout sám.
Předchozí