Markéto, mýlíš se, bez trestů to ve výchově prostě nejde. To by pak s tebou dítě manipulovalo a dosáhlo by všeho čeho by se mu zachtělo a prakticky nic by pro něho nebylo svaté. Tresty nejsou jen plácance, plácanec je extrém, když selhávají všechny výchovné metody. Trestem je totiž i to, že když si dítě nechce uklidit hračky a já ho k tomu 3x vyzvu s náležitým vysvětlením, tak potřetí řeknu, že pokud si ty hračky neuklidí, nebude večer večerníček. A v tom musím být důsledná a dodržet to. Říkej si tomu jak chceš, ale pro dítě je to trest. V jiném případě, když poslechne a hračky si uklidí, tak ho nahlas pochválím jak je šikovné. Podle mě jde pochvala a trest ve výchově ruku v ruce, ale chválení by přece jen mělo převažovat, moc to děti povzbudí a příště se víc snaží.
Přesto si ráda přečtu, jak to děláš ty, opravdu, zajímá mě to. Díky