Přidat názor k článku Anketa: Fyzické tresty ve rodině

Astrit, není to trest, je to přirozený důsledek. Trest by byl, kdybych řekla "Protože sis neuklidil, když jsem ti řekla, že máš uklízet, nebudeš se koukat na večerníček". Pokud řeknu "Je čtvrt na sedm. Za půl hodiny začíná večerníček, na který se díváme, pokud máme všechno uklizené. Pokud není uklizeno, večerníček nezapínáme.", pak dítě dost dopředu ví, jaké má neuklízení důsledky. Samozřejmě dle věku dítěte průběžně připomínám, jak plyne čas, případně uklízet pomohu začít. Ale pokud to dítě opravdu nestihne (a v tom jsem pochopitelně důsledná), tak to není "zákaz večerníčku protože jsem neposlech maminku", ale "nestihnutí večerníčku, protože jsem flákal úklid, ačkoli na to byl dost času".

Možná ti to nepřijde jako velký rozdíl, ale je tam - pomocí vhodně volených komunikačních způsobů jsem dítěti zprostředkovala suočasně příležitost něco udělat k jeho spokojenosti a zároveň jak to vypadá, když se neplní pravidla. Nefunguju tam jako ten, kdo rozhoduje, co se teď bude dít a neuděluju sankce z vyšší moci. Výsledky jsou dokonce dva - jednak je uklizeno a jednak dítě pochopí, že věci mají své logické následky.