Přidat názor k článku Anketa: Fyzické tresty ve rodině

za celých téměř čtyřicet let nenapadlo,že když s někým chci komunikovat,tudíž se mu dívám do tváře,že s ním jednám mocenským způsobem.Takže když si doma povídáš s manželem,zřejmě vaše hovory vypadají tak,že on si prohlíží nehty na nohách a ty se koukáš z okna aby někdo z vás neměl pocit že toho druhého ovládá.No,já to mám jinak.Když s nějakým člověkem osobně komunikuji,dívám se na něj(neříkám nepřetržitě,navazuji kontakt očima,gesty,úsměvem,výrazem tváře,chci aby mne ten druhý vnímal a já jeho.Nevím co by sis myslela,kdyby jsi přišla např.na pracovní schůzku a tam jsi začala personalistce vysvětlovat proč se ucházíš o práci v jejich firmě,a ona bys se dívala do zrcátka a štourala se párátkem mezi zuby.A to samé s dítětem-jestliže chci aby mne dítě vnímalo a komunikovalo se mnou,chci s ním jednat tváří v tvář.A dítě si k sobě otočím bez jakéhokoli násilí s tím že ho oslovím a už tím s ním navážu kontakt,nečapnu ho za ruce div mu je nerozdrtím se slovy "ty hajzle ted mě budeš poslouchat"!To že chci aby ten s kým komunikuji byl otočený obličejem ke mě považuji za základní lidskou slušnost.