Přidat názor k článku Anketa: Fyzické tresty ve rodině

Ještě mě napadá - já si někdy zkouším představit na sobě. Sedím v práci, dovnitř vejde šéf a řekne: "Udělej tenhle výkaz". Mrknu na to, práce asi na půl hodiny, jsou tři, pohoda, ještě si dodělám tohle a tohle, práce končí o půl páté, tak to stihnu. Za deset minut šef nakoukne a řekne "Co ten výkaz?" Já "V pohodě, bude." Když koukne potřetí, pronese "Ještě jsi neudělala ten výkaz, copak jsem ti neříkal, že ho potřebuju? Tak to tě teda nepozvu na ten malý mejdan, co jsem naplánoval na půl čtvrtou".

Druhá situace: Vejde šéf, řekne "Je potřeba ještě udělat tenhle výkaz, potřebuju to ještě dnes a za půl hodiny jsem naplánoval malý překvápkový mejdan. Byla by škoda, kdybyste to kvůli práci nestihla". Pochopím při pohledu na výkaz, že musím začít hned, abych to do mejdanu stihla.

V kterém z těch dvou příkladů by ses cítila jako nespravedlivě potrestaná a v kterém jako někdo, komu je svěřena určitá odpovědnost a je si vědom důsledků.