Přidat názor k článku Anketa: Fyzické tresty ve rodině

Limai, a víš, jak to vypadá v praxi? "To není spravedlivýýýýýý... uééééé.... ona to má jednodušší... úúúúú..."

Ten křik teda vyvolává vždycky starší holka a je naprosto jedno, kdo má "jak složitý" úkol. Podotýkám, že pokojík jsem uzpůsobila stylem "koleje do jedný bedny, plyšáci do druhý, ostatní hračky do třetí" (a v praxi je mi jedno, co v které bedně bude, já si s tím nehraju). Nechci po nich žádné vyrovnané pičičmundičky v poličkách, fakt stačí sesbírat hračky, naházet do bedny a věci na kreslení (stříhání, karty) si dát do šuplíku ve stole.

MMCH manžel, když už toho všeho má plný zuby, tak prostě vyhlásí, že co nebude do večerníčku uklizený, to vyhodí. Klídek, pohoda. Maximálně tak jekot v danou chvíli, že to vyhodit nechtějí, ale že by si to uklidili, nezájem. Jednou měly vyházené prakticky všechno - tak si vyráběli hračky z papíru, tahali si domů klacíky a kamínky a tvářili se, že jim je to putna. Nedávno mi nejmladší v obchodě říkal: "To je hezký autíčko... ale nebudeme ho kupovat, táta by mi ho stejně vyhodil, protože bych ho neuklízel."

Fakt, myslím, že mám hodné a šikovné děti, ale co se úklidu týká, jsem docela bezradná. Přitom vím, že uklidit umí, jenom nechtěj