"Mimochodem, já teda nekradu atd. ze strachu z trestu, ale protože to považuju za špatné pro mě i pro ostatní, je to moje vnitřní, nikoli vnější norma. Kdyby moje děti nekradly v samobsluze, protože se bojí, že je chytnou a zavřou, považovala bych to za svoje výchovné selhání."
Markéto, samozřejmě máš pravdu, takto je to ideální a mělo by to tak být, ale pravda je taková, že i tato logika ne vždy funguje a nic není jen černé nebo bílé. Vem si třeba situaci na cestách, jak čeští řidiči řídí. Spousta jich jezdí jako prasata, vědí o tom, že někoho mohou zabít a přesto se nekrotí. Na lidi nejlíp platí represe - hodně policajtů na cestách a vysoké pokuty, pak bude na cestě klid. Pokuty vysoké jsou, ale ta policie nějak schází, takže výsledkný efekt nulový...
A jak jsi psala o tom sundávání ze stolu, tak to je přesně to, co moje dcerka chce a očekává, že ji budu ze stolu sudnávat, aby tam mohla opětovně vylézt. Stále dokola. Takže jí vlastně nedojde, že se to nesmí, bude to pro ni ohromná legrace
S tím odchodem do jiné místnosti jsem to nepochopila. Jestli to bylo myšleno tak, že pak bude mít zakázáno u toho stolu jíst, tak co je to jiného než trest??