Přidat názor k článku Anketa: Fyzické tresty ve rodině

Markéto,

Pro ilustraci:
Poprvé když byla za školou, následoval dialog doma, klidný, bez výčitek. Zeptala jsem se jí na důvod. Odpověď byla, že se navzájem hecovali, kdo si troufne. Nechala jsem to bez trestu, jen s tím, že jí to ve škole neomluvím a že si nepřeju, aby se to ještě kdy opakovalo.

Podruhé už se to řešilo ve škole za přítomnosti učitelky. Sliby se slíbily, trest ve formě dvojky z chování byl stanoven. Víc nic se nedělo, kromě toho, že jsem jí doma jednou větou řekla, jak mě zklamala a že mě to mrzí. Žádné výčitky.

Při dalších následovaly postupně zákazy a tresty... A z její strany jejich naprostá ignorace.

Další pokusy o komunikaci. Před dvěma týdny jsem se jí zeptala, jestli vůbec chce chodit do školy, navrhla jí, že se tedy má na to vykašlat a najít si práci. To nechtěla.

Co mám tedy dělat dál. Z mé strany to fakt nejsou výčitky. Snažím se s ní mluvit, snažím se z ní vytáhnout, co by vlastně chtěla... Všechno marnost.

Máš nějaký nápad co dál???