Mám z toho pocit, že švagrová ve své dceři vidí krach svého prvního vztahu, vidí v něm bývalého, tak si vybíjí vztek. Potřebovala by se s tím nějak vyrovnat. "Kope" kolem sebe, protože sama potřebuje pomoc. K psychologovui ji nedostaneš. Vyrovnala se s minulým vztahem? Měla by udělat tlustou čáru , podívat se na dceru jako na čistý papír, na který začne psát jen ona a nový manžel. Zkus si s ní popovídat o bývalém muži, ona cítí ublíženost, chce najít viníka, ale nechápe, že má před sebou obětního beránka. Měla by nabýt pocitu, že dcera je spojencem v těžkém traumatu, ne nepřítelem, který ji provokuje. Malá cítí bolest, něco chce vyjádřit, svěřit se mamince, chce ji obejmout, ale ona ji místo pochopení ubližuje. Ty dvě by se měly spojit, pocítit něco společně. Zkus vhodně nastavit nějakou situaci, aby se švagrová o dceru bála, aby v ní viděla třeba sebe bezbrannou. Byla by schopná místo sprchování třeba odejít z pokoje, kde malá brečí? Mohla by svůj vztek vybít nějak jinak než sprchou? Zbytečně vytahuje zbraně.
Obávám se, že švagrová bude dělat mezi dětmi rozdíly (1.dítě = nepovedené, 2.dítě = zlatíčko) To by byl velký průšvih.
Napadlo mě něco kacířského: Kdybys na vlastní oči viděla, jak malou sprchuje, byla bys schopna tu sprchu obrátit na ni? (těhotenství???) Ona to ale dělá spíš beze svědků...