A ještě mne napadá.Vždy,když mne tu něco naštve-ale doopravdy,nejen že něco obhajuji,ale tak nějak vnitřně,zamyslím se nad tím,proč mne to štve.A jsou to zajímavé postřehy.Pak vím,kde mám slabé místečko a tam na sobě mohu pracovat
.Ted je to možná o respektu druhých k tomu,co dělám.Že možná není mojí povinností obhajovat jakýkoli krok,který ve svém životě dělá.(jé,ty ještě kojíš?Vy spolu spíte v posteli-to si zaděláváš na problémy...proč ještě malá nechodí na nočník?...atd atd.)Ale to už je teď jen moje intimní a citlivé téma,se kterým se chci svěřovat jen přátelům,které opravdu znám.
Takže tímto děkuji všem,které máte stejné názory jako já i těm,které je máte odlišné.Díky vám jsem se debatami a někdy hádkami
posunula dál.