Kreditko,
nechceš mi dát na sebe kontakt? Sice jsem tuto debatu jen tak prolétla očima, ale váš příběh mě naprosto zaujal a myslím na tu malou. Napadlo mě ještě najít nějakého rodinného psychoterapeuta (samozřejmě by musel být diskrétní a velice taktní), který by byl prostředníkem mezi nervní matkou na jedné straně a dcerou, která by měla za zády vás, co ji občas hlídáte. Myslím, že policie, sociálka apod. by v extrémním případě dítě odeblala, skončilo by v ústavu a kruh by se uzavřel. Náš právní systém neumí pomáhat, jen trestat... Cítím z vašeho příběhu, že by se ta rodinná situace dala ještě slepit. (I když psychologa bude potřebovat i malá...)
Kdyby se podařilo švagrovou trochu citově vydírat v tom smyslu:" Jestli malá bude znova pod sprchou nebo ji uslyšíme řvát, tak už ji neuvidíš!" a mít v záloze inteligentního terapeuta, možná by to s ní zacloumalo. Jen je tu úskalí třeba odstěhování nebo únosu, ale vzhledem k těhotenství... Předpokládám, že malou budete v jejím šestinedělí hlídat.
Šlo by její vykázání z bytu na 10 dní, jak to ukládá zákon ohledně týrané osoby? (bohužel asi i s policií)
Připomíná mi to alkoholiky. Co na ně jedině zabírá? "Budeš chlastat? Tak si jdi nebo my odejdeme od tebe, ničíš rodinu. Druhá možnost - běž se léčit a to okamžitě nebo zůstaneš jak troska sám..." (léčil se i herec Menšík)
Takovéhle příběhy mi dělají vrásky na duši, s tím se musí něco dělat...
Můj mail: ifka86@seznam.cz