Přidat názor k článku Noví otcové, staré manýry

Myslím si, že každému vyhovuje něco jiného. Mně vyhovuje můj muž, který když přijde z práce, tak mi pomůže buď s malou ( 2 roky), tím že ji zabaví a já můžu něco dělat, nebo to udělá sám. Třeba nevypere, nevyžehlí, ale jinak umí udělat vše, nevyhýbá se tomu. Celkem dost trávíme času spolu, jsme domácí typy, jak říká kamarádka papučoví :) Ale já to mám tak ráda, občas si vyjít, ale doma s mužem mě to baví.
U mých rodičů tomu bylo a je tak, že na vše je matka, otec přijde z práce, sedne k tv a sedí a hledí, když byl doma delší dobu, nenašel si nějaké koníčky, jen seděl u té s prominutím posrané televize a měl deprese z toho, že jeden den je jak druhý a že nedávají nic pořádného v telce. Z toho mě omývají. Matka, ikdyž je nemocná, musí obstarávat nákupy, dělání svačinek (i pro mého neschopného otce), vlastně kolem otce a bratra lítá jak hard, bez známek uznání, prostě je to tak "normální". Otec razí heslo, chodím do práce 30 let, tak si zasloužím odpočinek. V životě jsem neviděla, že by koupil dárek komukoliv z rodiny.
Možná proto si vážím toho, že mám pracovitého muže, kterému záleží na tom, aby jeho rodina na tom byla dobře, ale zároveň se snaží být s námi. Samozřejmě, že vždy to nejde bez mráčků, a že je to někdy mrak jak hora, ale když hádka přejde, vždy si uvědomím, že to byla jen prkotina, a že jsem ráda, že se máme.