Ahoj!
Můj manžel v letech 1989 a 1984 vozil kočárek hrdě a pyšně po sídlišti, navazoval rozhovor s matkama a velebil naše dět, kde to jen šlo
, v jeho práci věděli všichni první zuby i kroky....
Pomáhal mi s úklidem, vařil, o víkendu i v noci vstával a krmil Sunarem, abych se vyspala, dodnes se pyšní kudy chudí (třeba promocí nebo účastí v Mense).
Všichni otcové před sametem nebyli stejní a dnes asi taky nejsou všichni stejní!
Spousta manželových i mých kamarádů už tenkrát svoje děti vozily a ukazovali.