Ale on tady takový společenský úzus víceméně pořád je. Polarita ve společnosti je stále nastavena „žena pečovatelka“ versus „muž vyrážející do světa za výdělkem“.
Teoreticky má žena u nás všechna práva a naprostou volnost, pokud ovšem nemá smůlu na dominantního partnera, nebo prostě jen muže vychovaného v duchu všech možných předsudků, nebo na konzervativní okolí, které jí předhazuje, že se celodenně nestará o děti... Jistě, silná, sebevědomá žena to zvládne, ale je takových většina? Ty nejisté ženy, které nemají povahu na to jít do konfliktů, mají prostě smolíka?