Přidat názor k článku Noví otcové, staré manýry

Ja jsem tim chtela rict, ze nekdo musi mit posledni slovo tam, kde se neshodnete. To nijak nevylucuje spolurozhodovani v dulezitych vecech. V praci je konecna odpovednost na sefovi, i kdyz jeho rozhodnuti nakonec bude ve vsem tvoje a z jeho puvodniho nevrhu treba nezustane nic.
V tomhle je to v partnerstvi podobne. Ja si proste myslim, ze v takovuch situacich, kdyz proste neni mozna dohoda, ma zena ustoupit a nechat na muzi, at to tedy resi po svem a nechat na nem i pripadne negativni dusledky rozhodnuti. Pokud nastanou, muz si obvykle uvedomi, ze je pro priste dobre sve zene naslouchat. A pokud je vysledek naopak lepsi, nez by byl po zenine navrhu, melo by to byt dobre pro oba a pouceni zase pro zenu, jestli priste v takove situaci ma zastavat drivejsi nazor.
Moje znama se casto hadala s muzem ve vecech, kdy byl "slepy" k tomu, ze by jeho jednani mohlo miy nejaky negativni dopad na deti. rikal: Ja to taky zazil a bylo to v pohode... deti zbytecne rozmazlujes..Jednou trval na dlouhe zajizdce k jeho rodicum pri ceste na dovolenou, i kdyz bylo dost vedro. Tak mu nakonec ustoupila, vzala s sebou co nejvic piti a jeli. Cestu absolvovali, ale i pres vsechna opatreni bylo vecer detem spatne z prehrati v aute, presne jak to dopredu rikala. Muz se pak celou noc i nasledujici den o deti staral, nosil je na zachod, kdyz zvraceli, daval jim tekutiny,... Ona nechala vsechny dusledky na nem, radila jen, kdyz se prisel zeptat. A on to delal, protoze uznal svou chybu. A priste ji mnohem vic naslouchal a promyslel, jestli ma trvat na svem.
Mimochodem, ona si moc dobre uvedomovala, ze detem bude spatne, ale nebudou vazne ohrozene, jinak by neustoupila a nehazardovala.