Přidat názor k článku Noví otcové, staré manýry

dobri, nezlob se, jen názor. Ne, vždy nemusí mít poslední slovo manžel. .... u nás něco jako poslední slovo vlastně neexistuje...jakože by měl někdo pocit uspokojení "já jsem to rozhodl". Tím se nevychloubám úžasným manželstvím, existuje prostě něco jako dohoda obou stran, kdy kdo ustoupil jsem vlastně nikdy neodsledovala.


Uvedu ilustrační příklad, ale zase z našeho manželství. Šlo o manželovo zdraví a fakt nechtěl a zuby nehty se bránil tomu, že má zdravotní problém. Udělala jsem první krok za něj, prostě jsem ho objednala na vyšetření (znám ho, tušila jsem, že tam půjde, ale čekala jsem, že na poslední chvíli odmítne). Překvapil, šel tam, vydržel, přetrpěl, od té doby chodí pravidelně.

Vyhrála jsem, tím, že jsem ho ukecala a on také, tím, že tam šel...... bylo to na poslední chvíli a potřebuju ho živého a zdravého..... a on vyhrál víc. Vlastní zdraví. O čem to tedy celé bylo? O ničem.....

no a na tohle se dají aplikovat i běžný životní problémy.... tak hledejte vítěze. Kompromis je o tom, že nikdo není ublížený, nikdo se necítí "navrch", jde prostě o dohodu, která nakonec vyhovuje všem.