Přidat názor k článku Noví otcové, staré manýry

Ne nemáme. Já chodím do obchodu příležitostně, když mám někdy někde mezičas, nebo se mi jedno za čas (asi jednou za půlrok) chce. Chodím normálně do práce, a nevím, kolik teď stojí rajčata. Manžel nakoupí všechno, a dobře, podle aktuální ceny a kvality. Rozliší, co je drahé, a co je zrovna výhodné. Když něco chci, tak si o to řeknu. Tudíž, když náhodou doma něco není - já nejsem zásobovač, tak to prostě nemá. Jídlo se vaří z toho, co je, takže máme všechno.
Je to taky o tom, že on jezdí autem, já MHD, proč bych se s tím měla tahat? Ani bych to neunesla. A do obchodu stačí obv. jeden, nač tam trávit čas oba, když já mezitím můžu udělat něco jinýho a postarat se o další věci, který je nutno doma udělat. Vyhovuje to i jemu.