Přidat názor k článku Noví otcové, staré manýry

Já osobně jsem zoufalá,když chci,aby aspon syna naučil na flétnu,tak abych s ním boxovala několik kol.Všechno v domácnosti visí na mě,přijde domů,pojí a sedne k počítači,maximálně děckám pustí pohádku,která je nebaví,tak je mám na krku zpátky,ale on je hlídá celý den.Na baráku žádný pokrok,a že by s nimi šel na procházku neexistuje.Neuznává,že okolo 18,hod by se mělo pojest,děcka umyt,je natolik zaneprázdněn hrou a vrčí:pí,ta mi jebe mozek.atd.Jestli jel s kočárkem,tak možná dvakrát před osmi lety,když se narodil první syn.Je to přesně ve smyslu tchýniné věty:Však co by ses staral,at se stará sama.Podotýkám,že bych občas potřebovala vystřídat,hlavně s učením prváčka,zatím nemáme diagnozu,ale si nějaké dys.,ev.lehký autismus tam bude.Nebo,že by byl zblblý,tím věčným manželovým řvaním a urážky.KDYŽ VIDÍM VENKU OTCE S KOČÁRKEM,CHCE SE MI BREČET. zuzanka