Přidat názor k článku Čtení na dobrou noc

Markéto, já zas zírám, když slyšim, jak náš mladší sám od sebe mluví a že chápe, co mu říkám

Náš starší se smíšenou (receptivně - expresivní) dysfázií teď chodí do první třídy, ve škole má přístup přesně podle jeho potřeb, v matice počítá do tisíce (ne že by to uměl říct, ale umí to napsat, páč vztahy mezi pouhýma desíti číslicema pochopil velmi rychle), ale písmena jsou pro něj za trest (což se člověk nediví, když polovině textu nerozumí, polovinu neumí vyslovit - od autistů se liší tím, že říká jen to, čemu zaručeně rozumí). V úvahu pro něj přichází jedině globální čtení, který se na vejškách neučí a literatury je k němu jen minimum. Kdyby tu byl nějakej rodič nebo asistent dítěte, kterej má s globálním čtením zkušenosti, budu moc ráda, kdyby se mi ozval na mail pod nickem. A stejně ráda bude asistentka našeho syna, která už půl roku (podle mě teda dost zdařile) improvizuje. Hlavně jsme s asistentkou zatím nerozlouskly, jak se řeší přechod od slov v základním tvaru (třeba táta) ke slovům v jiném pádu (tátovi). Pro syna je to úplně jiný slovo - i v mluvený řeči to neumí spolehlivě použít, takže není moc o co se opřít.