Jojo,teď už se také bavím
.Ale před dvěma roky,kdy jsem doslova a do písmene padala na hubu,protože JÁ přece musím vše sama zvládnout,tak to jsem spíš přemýšlela,zda nemám vyhledat odborníka na mou narušenou psychiku.Pomohla jsem si sama a řekla dost-nemusím mít doma pořád naklizeno,navařeno,napečeno,nemusím být s dětmi dvakrát denně venku a plácat s nimi bábovky,nemusím je neustále rozvíjet,nemusím být neustále dobře na manžílka naladěna,nemusím být ta slepice,která vše dělá jen pro rodinu,ale na sebe vůbec nemyslí.Uf to se mi najednou ulevilo.A se Sárou S.souhlasím.Možná u třetího dítěte na to budu myslet hned od začátku.