Májo, podle různých statistik a studií je porod doma stejně bezpečný jako porod v porodnici (za dodržení určitých pravidel).
Ani kdyby ta paní rodila na Bulovce (kam jakoby spádově podle místa bydliště patří), tak by dítě nejspíš nepřežilo, kardiocentrum je v Motole, to je přes celou Prahu.
A co si představuješ pod pojmem pokusit se zachránit život - pokud má někdo vadu neslučitelnou se životem, tak pokus o jeho záchranu je podle mě jenom jeho trápením nebo snahou umýt si nad ním ruce (udělali jsme všechno, co se dalo). Proč tak snadno pouštíme děti pryč v těhotenství (maminko, přece nechcete, aby se vám narodilo postižené dítě, akorát by se trápilo, potrat by bylo nejlepší řešení) a proč se nedokážeme smířit s tím, že někdy se opravdu nedá nic dělat a dítě musí po porodu zemřít?
Vsadím se, že kdyby té paní na tu vadu přišli už na velkém UZV v 20.týdnu těhotenství, tak by jí doktoři vehementně doporučovali ukončení těhotenství - a nikdo by se nedivil, nikdo by to nemedializoval, ještě by jí politovali - byť závěr by byl stejnej - jedno mrtvé dítě, buď ve 20 tt nebo hned po narození. Jakej je v tom rozdíl?
Předchozí