Zkusím porod přirovnat k sexu.
Můžete si s paní Lupusovou udělat hezký večer, který se vyvine k obcování.
Když už skoro smilníte, tak zazvoní soused, že by potřeboval pomoci s vyplněním daňového přiznání. Jste s paní Lupusovou slušní lidé, umíte vyplňovat ty chlívečky správně, tak proč sousedovi nepomoci, však to nebolí. Tak vyplňujete. Soused odejde, můžete v klidu pokračovat. V tom u vás slušně zazvoní lékaři z místní nemocnice, a jdou vás trošku vyšetřit jestli se vám dobře dýchá, srdce pracuje jak má, atd. Koneckonců nejste už nejmladší, může se ledacos přihodit, je lepší vás trošku proklepnout, a poslech srdíčka přeci nebolí. Když už tam lékař je, tak vám píchne nějaký ten vitamínek, to ničemu nevadí, a kdyby se třeba semlelo oplodnění, děťátku to jen prospěje. Nějak to smilnění dokončíte. Dá se říci, že proběhl sex, nikomu se nic zlého nestalo, všichni kdo šli okolo byli velmi slušní a jednali s úsměvem. Ale že by to by to byl normální sex
. Přesto můžou být lidé, kterým takový průběh dodá na pocitu bezpečí, a ještě si mohou říct že vykonali dobrý skutek, protože soused má vyplněné papíry. A potom jsou lidé kterým to až tak nevyhovuje.