Přidat názor k článku Manželství po deseti letech

MUŽI, to je asi to, co cítím a vnímám JAKO PRIORITU SOUŽITÍ a nevím, proč je pro někoho tak složité pochopit, že rozhodnu-li se s někým žít, musím mu ne důvěřovat, ale věřit.


a naopak, od partnera očekávám, že tu otevřenou náruč a mysl přijme. A dětské srdíčko a pocit zranitelnosti a stach máme všichni. Nejen muži. Se svým manželem jsem po těch letech, otevřené komunikaci, pokecu o čemkoliv - DÍKY ZA TO KOMUKOLIV - soužitá natolik, že víme svoje. ON i JÁ.

TAKŽE, KDYBY DNESKA NARÁŽEL NA DROBNÁ NEDOROZUMĚNÍ, JAKOŽE SÁHNE NA BOD M+ A JÁ ŘEKNU "NEZLOB SE" A ON SE ZABEJČÍ A NAŠTVE..... PAK SE ASI BUDU DIVIT, S KÝM ŽIJU, ŽE ZA TY ROKY NEVÍ, - A OPRAVDU SPOLU MLUVÍME, ŽE KDYŽ JSEM VYTOČENÁ, USTARANÁ, - JE LEPŠÍ NAMASÍROVAT MI ZÁDA, PAK SE UVIDÍ.