Přidat názor k článku Manželství po deseti letech

Ne nemýlíte se, ano byl to hlavně jeho sobecký přístup, on to ale nikdy nepochopil co mi na něm vadí, nakonec prohlašoval, že nejsem na sex. Zajímavé, že si nevšiml, že kdysi jsem i byla. Nikdy nic nepochopil, a to je VŠ, IQ přes 130, se sobectvím IQ nemá co dělat. Tak jsem ho nakonec nechala odejít a oddychla si a byla radši na všechno sama i na dítě. Já se s tímhle pánem v manželství cítila jako pracující, jako služka, jako chůva (i dítě bylo jen na mně), jako pradlena a nakonec jako prostitutka-charita. Profesionální prostitutce se alespoň za sex platí. Poslední funkci jsem už tedy nedala. Fakt, že i u rozvodu ho měla plné zuby i soudkyně (napařila mu nejvyšší možné alimenty), protože prohlásil, že se ženil proto, aby to nemusel hledat venku. Pro rozvod neuvedl žádný jiný důvod jen ten, že s ním nechci provozovat sex. Z jeho sobectví mi je špatně ještě dnes. Chybu vidí pořád (to vím od dcery, stýkají se) ve mně a v mé nechuti k sexu, ne v tom, že on měl úděsný přístup ke mně a absence sexu z mé strany byl už jen důsledek. Proto jsem napsala, že některým ženám závidím, kdyby byl tento sobec alespoň impotentní nebo jsem ho nepřitahovala a dal mi pokoj. Ale v každém případě by mně takové manželství totálně psychicky zničilo, před rozvodem jsem už měla somatické potíže a odeslali mně k psychiatrovi, fyzicky se nic nenašlo, byla jsem před zhroucením. Svým způsobem ten rozvod byl pro mne vysvobozením.