Přidat názor k článku Být… či nebýt?

sice ne pro špatný výsledek testů, ale poté, co jsem řekla, že je nechci podstupovat. Jasně jsem prohlásila, že z prenatální diagnostiky chci jen ta vyšetření, která by pomohla k včasné léčbě dítěte.
Vyšetření, po kterých se akorát rozhoduje, jestli potrat ano či ne, jsem odmítla, protože pro mě potrat nepřipadá v úvahu.

Dr. mě poprosila, ať podepíšu prohlášení, že bych na interrupci nešla ani v případě vážného poškození plodu, podepsala jsem a hotovo, založeno v kartě.

Všechno tohle proběhlo bez emotivních výkřiků, naprosto v klidu, věcně a zdvořile a nikdo mi to nikdy nemlátil o hlavu. Slušní lidé existují!!!

Možná mě neprudili, protože jsem jasně dala najevo (formulaci jsem měla připravenou předem, abych tam neplácala jak trubka), že své dítě v případě problémů léčit chci, nebo se aspoň na problémy připravit, ale hranice možností je pro mě jasná. Nevím. Přišlo mi rozumné dát stručně najevo svůj postoj, aby se případná debata nehnula k tomu "vy chcete postižený dítě, jó?!". Nehnula a nyní jsem přesvědčená, že by si něco takového v naší ambulanci nedovolili. Díky.