Přidat názor k článku Být… či nebýt?

Vím,že se na mě většina kamarádek dívala jako na blázna, ale já jsem se už na začátku obou těhot.věděla, že dítě se narodí, ať je jakékoliv. Strašně mě to uklidnilo a při všech vyšetřeních jsem byla jaksi klidná.
Každý má právo na své rozhodnutí, nikdy bych neodsoudila matku, která se rozhodla jinak než já.
Ale já to mám prostě tak.
Vždycky mě zaráží v souvislosti s tímto tématem dvě věci:
- tak strašně se odsuzují matky, které se rozhodnou rodit doma, jako NEZODPOVĚDNÉ - vždyť se dítěti může něco stát? Ale jako normu bereme nenarození nemocných nebo postižených
- když moje dítě (nedej Bože) vážně onemocní nebo po úrazu zůstane postižené, taky přece pro něj budu chtít co nejkvalitnější život - v rámci možností...
To je můj názor, moje rozhodnutí a chápu, že každý si o tom myslíme něco jiného.