Přidat názor k článku Být… či nebýt?

Verčo děkuji za odkazy na konci článku.Jinak s tebou naprosto souhlasím s tím,že tady v ČR nefunguje pomoc psychologa ani pro matku po potratu,ani pro matku narozeného postiženého dítěte.Bohužel jsem to mohla otestovat na sobě.A věřím,že i díky tomu se nám rozpadá manželství.Nechci tu popisovat čím jsem si musela s malým projít.Ale nikdy se nikdo nezeptal,jak to s manželem zvládáme,nikdo nám nikdy nedal jediný kontakt na odborníky ať už rannou péči, nebo třeba toho psychologa.Asi každý předpokládá,že rodiče,kterým na chodbě jen tak řeknou,no asi vám to dítě umře,to zvládnou v pohodě sami.
Když se kapku odkloním od tématu,pracovala jsem jako ZS a tohle mi vždycky strašně v nemocnici chybělo,pomoc pro pacienta ,který se ocitl v dost špatné psychické situaci.Přitom v každé nemcnici funguje tým klinických psychologů,ale lékaři s nimi neumějí spolupracovat.Bohužel.Pomoc pro rodinu v situaci,kdy žena postoupí potrat pro špatný stav dítěte,nebo když porodí dítě s vážnou vadou by měla být automatická.