Přidat názor k článku Být… či nebýt?

Některé maminky si tu zřejmě myslí, že jít na potrat, je obdobný zákrok, jako si skočit ke kadeříkovi.
Uvědomujete si vůbec, jak k tomuto "potratu" v pokročilém stádiu těhotenství dochází?
Buď se dítě zabije injekcí do srdce přímo v děloze, nebo se porodí a prostě se "nechá být", takže se udusí. Nebo se, v tom horším případě, hodí ještě živé do igelitového pytle a tam se nechá "pojít", jak se stalo nedávno v Americe. Pokud je plod malý, tak se přímo v děloze roztrhá na malé kousky a odsaje.
Už mě unavuje poslouchat ty řeči...jakože kolik je to práce, máme málo peněz...blá blá blá....hlavně mít to své pohodlíčko, že!
Co ale asi cítí to "zabíjené" dítě, nad tím nikdo neuvažuje. Jak už jsem psala výše, rozhodně bych si nezastírala, že to 20 týdenní-24.týdenní dítě nic necítí. CÍTÍ!, CÍTÍ BOLEST A MÁ STEJNÉ PUDY SEBEZÁCHOVY JAKO MY!!!
Doufám, že před touto volbou nikdy stát nebudu, protože v případě podstoupení potratu, bych si byla velice dobře vědoma, co jsem svému MIMINKU provedla. Proti potratům V ZÁVAŽNÉM PŘÍPADĚ nejsem, ale velmi odsuzuji dnešní trend, považovat plod za člověka až v okamžiku, kdy se narodí.
Pokud jsou povoleny potraty, měla by být povolena i euthanasie. Nevidím v tom rozdíl.:-(