Arsielo, máš pravdu, psycho pomoc bych tehdy v tom zoufalství moc uvítala... Musím ale napsat, že přístup personálu v nemocnici byl úžasný, snažili se mě ušetřit kontaktu s těmi šťastnějšími maminkami, a nikdy nezapomenu na jednu už starší sestřičku, která se ke mně chovala jako k vlastní dceři a vždy pro mě našla chvilku času a dobré slovo. Díky jí
Přeju ti hodně síly a ať se tvá situace vyvine co nejlíp
Po pravdě řečeno, nedostatek té psycholog. péče a pomoci se patrně podepsal i na našem manželství - ale to už je jiná historie...