Přidat názor k článku Být… či nebýt?

Jasně, že ten způsob není moc humánní. Bylo by na odbornou diskusi, jak potrat provádět jinak. Ale je humánní pořídit zdravým dětem, za které mám zodpovědnost, těžce postiženého sourozence? S rizikem, že já skončím na psychiatrii, postižené dítě v ústavu a ty zdravé v dětském domově, případně mi ty zdravé odejme sociálka z finančních důvodů? Nejde o pohodlíčko, jde o rozhodování zda svým blízkým převrátit či nepřevratit život naruby. Pokud bych rozhodovala jen za sebe a postižené dítě, bylo by to jednoduché.
Rozdíl mezi potratem a eutanázií je. My, co o tom rohodujeme už potraceni být nemůžeme. Eutanázie nas potkat může. Jinak pro pasivní eutanázii - ukončení zbytečné léčby jsem.