Iris, ale ty nevíš, jakej osud mu přichystáš. Co když tvoje postižený dítě nebude až tak postižený? Co když bude mít DS, ale vychodí základní školu a vyučí se dejme tomu zahradníkem a bude pracovat? Co když tvoje nepostižený dítě naopak začne v patnácti fetovat, ve dvaceti ukradne auto a v pětadvaceti zapíchne svýho dealera?
Omlouvat si potrat tím, že chci uchránit sebe a svoje děti před osudem mi přijde trošku naivní.... To bys totiž nesměla porodit žádný dítě. Nemůžeš dopředu tušit, co tě s dítětem, ať už postiženým nebo nepostiženým bude čekat.
Už několikrát jsem sem dávala příklad svojí švagrový. V těhotenství podstoupila všemožné genetické testy, i na amniu byla (na vlastní žádost), všechno se jevilo ok. Porodila zdravé dítě. V 15ti měsících syn dostal leukémii. Dnes mu jsou tři a je na tom co se týče množství péče, kterou potřebuje, mnohem hůř než kdyby měl DS.
Předchozí