Pokud mě opustí manžel a budeme mít spolu zdravé děti, troufám si to zvládat - můžu využít systém školek, volnočasových aktivit, jsem schopna vydělat nějaké peníze, v čase, kdy budu s dětmi se jim budu ráda věnovat. Jsou věkově poměrně blízko sobě, takže aktivity se dají vymyslet tak, aby přinášely něco všem. Předpokládám, že o zdravé děti by se někdy rád postaral i jako exmanžel.
S postiženým dítětem mám velmi ztíženou možnost pracovat a péče o něj je tak nesrovnatelně náročnější než o zdravé dítě, že by ty zdravé šly tak nějak stranou. Prostě postižené dítě není jenom moje. Patří do širší rodiny, která jej striktně odmítá.
Předchozí