Bohužel problém je v tom, že nikdo nedokáže předem říct, jak velké postižení to bude.
A je klidně možné, že takové dítě nakonec není schopno se o sebe starat a skončí nakonec stejně v ústavu, byť ve dvaceti. Což je možná ještě horší pro člověka, který doteď žil v rodině. A mnohdy nemá takovou inteligenci, aby pochopil, že je to "nutnost" (rodiče staří, sourozenci mají svůj život). Neodsuzuji proto rodiče, kteří se rozhodnou pro potrat, ani ty, kteří se dítěte vzdají (dají do ústavu).