Přidat názor k článku Nemoc zvaná bulimie

Taky mám velmi kritickou matku a nejez, budeš tlustá jsem v dětství taky poslouchávala. Jsem perfekcionistka a vypěstovala jsem si PPP, naštěstí už jsem (doufám)dávno za vodou, své problémy jsem řešila i s psycholožkou a dnes mám své tělo ráda. Nikdy jsem se teda nepřejídala, to ne, ale snažila jsem se udržovat si (pro mne) atraktivní váhu kolem 53kg. Dnes mám o 10kg víc a je mi jasné, že být štíhlá jako proutek něco stojí(pokud to nemáš v genech), a hlavně, že za to úsilí a energii to nestojí. Než den trávit v posilovně, je lepší se smířit s pár kily nad svojí vysněnou váhou a čas strávit třeba s dětmi v parku. Je fajn, že jsi to zvládla a že už nezvracíš, já už nezvracela 8let. Ale já byla spíš anorektička než bulimička. Dnes jsem zdravá, štastná maminka dvou kluků. To odhalení se(světu, že jsem měla PPP) je velmi citlivá otázka, ale dnes už to ustojím, brát se taková, jaká jsem, i s minulostí, a hlavně, takových holek je spousta, jen to spousta z nich tutlá a stydí se problémy přiznat. Těm pak může podobná diskuse pomoct. Minimálně se zamyslet, nebo nasměrovat k nějaké psychologické konzultaci.