Přidat názor k článku Syndrom kočárkového stresu

To mě teda pobavilo. On ne každý má takové možnosti jako jsou hlídací babičky či jiní příbuzný anebo manžela, který chodí včas domů a dítě pohlídá, případně sám nakoupí. U nás osobně nikdo nepohlídá, příbuzné máme daleko a ani kdyby byli poblíž, tak nevím proč by měli hlídat kvůli takové banalitě jako je nákup potravin. Manžel je velmi pracovně vytížený a veškerý čas, který tráví doma se snaží trávit s námi, případně vylepšuje bydlení. Myslím si, že přístup do obchodu by neměl být problém, protože stejné problémy nemají jen maminky s dětmi, ale třeba i invalidní občané. Naštěstí v místě, kde bydlím problémy žádné nemám. Je pravda, že tu existují i pidi krámečky 3x2 metry, ale tam většinou zaskočím s dcerou v ruce. Setkala jsem se, ale i s tím, že např. v Břeclavi kam občas zajedu je obchod s dětským zbožím a tam není možné se dostat dovnitř s kočárkem, protože do obchodu je vyšší schod a i prodavačky tam nejsou moc ochotné. Osobně v takových obchodech nenakupuji. Naštěstí teď bydlím v Maďarsku a tady je to všude no problem. Naopak, když si nechám kočárek venku (třeba minulý týden před kadeřnictvím a dcerka tam v klidu spinkala na vzduchu) tak sám personál se ochotně nabízí, že mi pomůže a nabízí mi ať vjedu dovnitř. A taky když se dcera vzbudila, tak mi ihned běžěli pomoct. Ono je to všechno o myšlení lidí, o ochotě, atd. Maďarsko mám velmi ráda, protože tady jsou lidé většinou příjemní a ochotní. Na ulici mě zdraví majitelé obchodů, protože moc dobře si pamatují kdo u nich nakupuje a mají o své klienty zájem. No, ale v Čechách nezoufejte, ještě to tam stále jde. Na Slovensku to je mnohem, ale mnohem horší.